Rychlebské stezky 2020

Pánská jízda na konci července/začátku srpna 2020

Pánská jízda s klukama z jižních Čech, po čtyřech letech jsme vyrazili zase do Rychlebek... Já se ale nejdříve musel dopravit do města, kde by chtěl žít každý (teda kromě mě) a jak je již mojí oblíbenou tradicí, vzal jsem to zase po vlastní ose na těžko. 160 km z Plzně do Budějek za 7,5 hod. čisté jízdy. Jelo se mi parádně, počasí perfektní (ostatně celý výlet jsme měli konstantně hezky až do nedělního odpoledne).

Přesun autem z Budějek do vzdálených Rychlebských hor na druhé straně republiky už byl horší. I s nákupem apod. 7 hodin úmorné jízdy po českých silnicích. Nebýt piva, nevím jak bychom to dali (takhle trpěl jen řidič). Příště by to ale chtělo jet zase někam blíž, třeba kamkoliv do Alp...

Základnu (stan) budujeme na Základně, odkud vyrážíme na traily. Každý den nahoru krásným výjezdovým Wiessnerovým. A pak dle chuti.

První den se rozjíždíme na Superflow. Přijde mi, že oproti minule (2016) nějak ztěžknul, místy jsou taky nově výhledy díky kůrovci. Právě v těch místech je více kamenů. Po obědě pokračujeme krásným trailem podél Černého potoka. Jedeme do Vidnavy a zkoušíme ještě Vidnavský okruh (zbytečné plácání u Vidnavy, navíc je tam děsně komárů, ostatně jako tady všude, stříkání repelentem se nám stává rutinou). Ve Vidnavě na fotbalovém hřišti zastavujeme zase na pivka a langoš, doporučuju. Koupeme se v lomu Štachlovice.

Druhý den vyrážíme na ty (nej)těžší traily. Začínáme černým trailem Naučná stezka, ten se mi docela líbí. Ze začátku mi to teda překvapuje obtížností, udržet se na těch kamenech, ale zvykám si, je to jetelné. Následuje Velryba, což je moc pěkné, zvláště závěr po velkém šutru, překvapivě to dávám on sight, tedy rovnou bez zastavení a obhlídky. A dvakrát si jí zopakuju kvůli fotce. Pokračujeme na Obelix, což je taková hezká kamenitá vsuvka. A dál na Tajemný. Ten už se mi tak moc nelíbí, ale aspoň to pořád nějak jede. David se z něj odpojuje na nový velmi těžký trail Velbloud, my se Sucháčem to objíždíme přes Mramorový, což je asi nejslabší trail, časté stoupání přes kameny, sice jetelné ale nezábavné. Následuje moc hezký červený trail, kombinace flow a velkých kamenů, zábavné, Hupcuk se to jmenuje. Do kempu sjíždíme Sjezdy. To je takový normální sjezd jako na Radyni. Koupání dáváme v lomu Rampa. Kvečeru ještě stíháme výlet do Žulové za účelem nákupu a obhlídky Boží hory. Boží hora je boží, nahoře je kostel, přístřešky, dokonce i kadibudka a ohniště, výhledy...

Třetí den. Se Sucháčem jsme usoudili, že traily už známe a je potřeba začít dělat výlety. Z dnes velmi frekventovaných stezek odbočujeme a rázem se na lesní cestě ocitáme úplně sami a vydáváme se vstříc pramenům nad lázněmi Jeseník. Je tady asi 60 pramenů s krásnýma mohylama z druhé poloviny 19. století. U pár z nich zastavujeme, některé jsou vyschlé, jiné fakt pěkné. Vede tam naučná stezka, která je místy pěkným přírodním trailem. Hlavně je ale super Nassauská stezka, která se klikatí mezi skalami. Občas je potřeba kolo přenést, ale jinak je to pěkně jetelné a zajímavé. Sjíždíme do Lázní Jeseník, které nás překvapují svou upraveností (řada vodních procedur), množstvím lidí a výbornou hospodou s krásnou (mladou) servírkou. Jen to koupání jsme tady nenašli. Ale zkoušíme brodění se ve vodě po kamenech apod. a chvíli odpočíváme jako lázeňští hosté. Zpět jsme až překvapivě rychle a snadno a sjíždíme si ještě Superflow.

Čtvrtý (poslední) den se vydáváme jen na rychlý mikrovýlet, protože není moc času, čeká nás dlouhá cesta domů. Takže po výjezdovém trailu zajíždíme na Žulový vrch, kde je lom s možností koupání (vcelku vypadá sympaticky). Pak traverzovou výhledovou cestou do Lázní Jeseník. Naše hospoda je plná, tak končíme v kavárně vedle na anglické Ipě, polévce a dortíku, dobré to mají. Za včasu známou cestou zase zpět, trail Superflow a do kempu, sbalit stan a cesta domů. Nejdříve dlouho autem a pro mě pak ještě noční bikepacking z Vodňan do Plzně. Postupně začíná docela pěkně lejt, nicméně ráno jsem v Plzni. Tož pěkné to bylo.