zde verze pro tisk

Skialp Stubai 2015

Hinterer Daunkopf (3225 m), Warenkarseitenspitze (3347 m)

Hochstubaihütte (3174 m)

Rakousko / Tirol / Stubai

prosinec 2015

VIDEO z této akce

Moje Google mapa s vyznačením trasy

Po delší pauze jsme oprášili skialpy, Nelču svěřili babičce a vyrazili s Doktorem a Kamilem na pohodový výlet na Stubai. Za sněhem na ledovce. S přespáním na Hochstubaihütte (3174 m) a výstupem na některou z třítisícovek okolo.

Lanovkou střediska Stubaier Gletscher se okolo poledne vyvážíme na Gamsgarten (2615 m). Dále stoupáme kousek po sjezdovce, brzy se ale oddělíme a pokračujeme v klidu (nová lanovka na Daunjoch kvůli nedostatku sněhu ještě nejezdí) údolíčkem do sedla Daunjoch (3057 m).

V sedle necháváme lyže a pěšky vystupujeme na vrchol Hinterer Daunkopf (3225 m). Není to daleko, cca půl hodinky, po nenáročném sněhovém hřebínku. Na sjezd z vrcholu je však málo sněhu.

Pokocháme se krásnými výhledy a zase seběhneme zpět do sedla, odkud musíme dolů na ledovec Sulztalferner opět pěšky. Sněhový žlábek kvůli nedostatku sněhu totiž nevypadá moc sjízdně. Nicméně pěšky to jde snadno bez maček. Na Daunkopfu jsme potkali pár skialpinistů, ale dále směrem k Hochstubaihütte již není ani stopa.

Navážeme se a míříme přes rozsáhlý ledovec do sedla Wüttenkarsattel (3103 m). Vedu nás "po čáře", kterou vidím na své GPS, a tak bez problémů projdeme mezi trhlinami (které také vidím na GPS) a asi za hodinu a půl jsme v sedle. Ovšem vzhledem k předchozímu kochání i pozdnímu příjezdu už se šeří. Naši chatu již vidíme na obzoru, ale ještě to k ní kousek bude.

Opět díky GPS se nám daří najít sestupovou cestu ze sedla na ledovec Wüttenkarsattel, dokonce to nějak sešoupeme na lyžích, i když už je skoro tma a sněhu tady není mnoho. Pak už jen obloukem přes ledovec do sedla vpravo pod chatou a po hřebínku k chatě, kde nás čeká otevřený winterraum s výkonnými kamínky a kapacitou šest míst. Vedle v hlavní budově chaty je i zimní záchod.

Ráno jsou z našeho Winterraumu na Hochstubaihütte krásné výhledy. Vlevo Wüttenkarsattel (odkud jsme přišli), vpravo pak Warenkarscharte a Warenkarseitenspitze (kam jdeme).

Z chaty vyrážíme přes ledovec Wüttenkarferner do sedla Warenkarscharte (3186 m).

Ze sedla již opět vidíme lyžařské středisko Stubaier Gletscher a zkoumáme, kudy tudy cestička. Doprava pak vybíhá hřebínek Warenkarseitenspitze (3347 m), na kterou se vydáváme pěšky.

Hřebínek k vrcholu je docela dobře schůdný bez maček, je zde pár mírně exponovaných míst, na jednom je dokonce natažené lano. Za hodinu jsme na vrcholu.

Horší je to se sjezdem ze sedla směrem k lyžarskému středisku. Hledáme cestu podle turistického značení, protože v GPS je trasa zřejmě ještě podle stavu před výrazným odtátím tohoto jižně orientovaného ledovce (je-li tu ještě vůbec nějaký). Tedy traverzujeme na lyžích mezi kameny, a pak to nějak propasujeme dolů, přičemž jedno místo je dost lavinozní. Dál už je to bez problémů, za necelé dvě hodiny jsme ze sedla na sjezdovkách. Zde se rozdělujeme, my s Luckou spěcháme zpět domů za Nelinkou, kluci ještě pokračují na Hildesheimer a Zuckerhütl. Pěkné to bylo.

Užitečné odkazy:

https://www.alpenverein.de/ - Mapa na Alpenvereinu (německy)
http://www.bergsteigen.com/ - Bergsteigen, chata Hochstubaihütte (německy)
http://www.stubaier-gletscher.com/ - stránky lyžařského střediska na Stubaiském ledovci (německy)
http://davidhavel.wz.cz - Náš výlet na Zuckerhütl v této oblasti
http://davidhavel.wz.cz - Náš výlet z Ambergerhütte v této oblasti